1. Co je AI a jak vybrat vhodný úkol
Začni problémem, ne názvem technologie
Umělá inteligence je široká oblast metod, které umožňují počítačům řešit úkoly jako rozpoznávání vzorů, předpovídání, práce s jazykem nebo plánování. Neoznačuje jeden konkrétní produkt ani jednotný způsob fungování. Vyhledávač, doporučovací systém a generátor textu mohou používat různé metody a mít velmi odlišné schopnosti i omezení.
Ne každá automatizace potřebuje AI. Pravidlo „pokud chybí datum, označ řádek jako neúplný“ může provést obyčejný program. Pokud jsou podmínky jednoduché a jednoznačné, bývá takové řešení přehledné a dobře kontrolovatelné. AI je zajímavá zejména tehdy, když vstupy nejsou tak snadno popsané pevnými pravidly: například různě formulované otázky.
Představ si studijní prostor s formulářem pro rezervaci. Kontrola, zda je vyplněné jméno akce a termín, nepotřebuje generativní model. Roztřídění volných dotazů do témat už může využít jazykovou metodu. Napsání přátelského návrhu odpovědi je další samostatná úloha. Je užitečné tyto činnosti oddělit místo označení všeho jediným slovem „AI“.
Rozliš také návrh a rozhodnutí. Model může navrhnout zařazení dotazu; člověk nebo předem určený proces rozhodne, zda je použitelné. Když připojíš odesílání odpovědí, měníš následky chyby. Pořád jde o stejný návrh textu, ale nyní může ovlivnit další osobu. Schopnost technologie proto posuzuj společně s tím, co smí výsledek způsobit.
Vlastní mapa tří úloh
| Úloha | Možné řešení | Kontrola |
|---|---|---|
| Chybějící datum | Pevné pravidlo | Je pole skutečně prázdné? |
| Téma volně napsané otázky | Jazykový model nebo klasifikátor | Odpovídá štítek definovaným kategoriím? |
| Návrh vysvětlení pojmu | Generativní model | Je obsah správný a srozumitelný? |
Název modelu ti sám neřekne, zda tyto úlohy zvládne. Potřebuješ příklady, očekávané výsledky a možnost chybu poznat. Podobně neplatí, že nejnovější nebo největší model je automaticky nejlepší volba. Pro jednoduché kontrolované zadání může být důležitější cena, dostupnost, ochrana dat a snadná kontrola než šíře funkcí.
Cvičení: čtyři úkoly z běžné práce
- Napiš čtyři malé činnosti, které opakuješ: například úpravu nadpisu, kontrolu prázdných polí, třídění poznámek a plánování čtení.
- U každé určuj vstup a požadovaný výstup. Použij jen vlastní fiktivní příklady.
- Zvaž, zda postačí pravidlo, zda se hodí AI, nebo zda zatím chybí dobré zadání.
- Napiš jednu možnou chybu a popiš, jak ji člověk pozná před použitím výsledku.
U jedné činnosti navrhni nejjednodušší řešení bez AI. Pak popiš, co by AI musela zlepšit, aby její přidání mělo smysl. Pokud nemáš měřitelný přínos, je v pořádku u jednoduššího postupu zůstat. Tímto srovnáním začíná rozumné rozhodování o technologii.
Výsledkem lekce je schopnost pojmenovat konkrétní úkol a jeho hranice. Nemusíš rozhodovat, zda systém „myslí jako člověk“. Pro praktickou práci potřebuješ vědět, jaké vstupy zpracuje, co vrátí, jak se ověřuje a kdo odpovídá za použití. Další lekce ukáže, jak některé takové systémy získávají pravidelnosti z dat.